Šest týdnů s výhledem na Himálaj
V listopadu jsme se s přítelem vydali do Nepálu, kde jsme měli domluvené dobrovolničení. Sbalili jsme se tedy do padesátilitrových batohů, koupili jednosměrnou letenku a poprvé opustili komfortní zónu Evropy. Dobrovolnický projekt však nenaplňoval naše očekávání na 100%, a tak jsme školu po dvou týdnech opustili, stopli u cesty místní autobus a začali poznávat nepálská města.
Culture shock
Po příletu na letiště jsme se rozhodli ignorovat všudypřítomné taxikáře, vydali jsme se tedy do centra hlavního města pěšky. Smog, prach, nepřítomnost chodníků a hlasité troubení motorek, smradlavé prodejny masa přímo na ulicích, potulní psi, špinavé děti u ohýnku z odpadků, podepřené budovy a spadaná elektrická vedení, to byl první dojem, který si pro nás Nepál připravil. Jakmile jsme se ubytovali přes couchsurfing ve čtvrti Sitapaila, trochu jsme si oddychli. Rodina bydlela v třípatrovém domě, ve kterém sice netekla teplá voda, avšak byl úkrytem před vším, co čekalo za dveřmi zatím neprobádaného světa.
Původně jsme vyjeli jako dobrovolníci do základní školy. Nakonec jsme procestovali značnou část země, včetně jihu.
 |
| buddhistický chrám v horách |
Káthmándú
Na absenci topení, teplé vody i soukromí jsme si zvykli rychle, stejně tak na všudypřítomný prach a dennodenně stejné jídlo. V hlavním městě jsme strávili celkem jedenáct dní, pět po příletu a šest před odletem. Pokud chcete netradiční zážitek, který dokáží nabídnout jen místní, doporučuji zkusit couchsurfing. Kontaktujte Nischal Shrestha, u kterého můžete za poplatek 6EUR denně přespat a jíst. Pokud preferujete evropský styl cestování, stačí dojet taxíkem do Thamelu, malé Evropy uprostřed Káthmándú. Náš tip je hostel Sweet dreams, ve kterém jsme se ubytovali, když jsme toužili po soukromí a horké sprše.
Památky v Káthmándú jsou celkem vzdálené od sebe, a tak je potřeba buď využívat rikšy a nenechat se natáhnout a nebo se obrnit trpělivostí a vydat se do džungle aut a motorek po svých.
Co nevynechat? Zajímavým zážitkem byl rozhodně Pashupatinath. Jedno z nejposvátnějších míst pro hinduisty, kde na březích řeky upalují mrtvá těla.
Swayambhunath neboli Monkey temple, hora na níž žijí stovky opiček a můžete si cvaknout první fotky s typickými barevnými vlajkami.
Boudhanath je velká bílá stupa, již budhističtí mniši obchází ve směru hodinových ručiček několikrát dokola. Krásná stavba na kulatém náměstí plném pěkných kaváren.
Od prachu a hluku velkoměsta si zajděte odpočinout do Garden of dreams, za malý poplatek si užijete zelené trávy i rozkvetlých květin.
Náš tajný tip je buddhistický chrám nad čtvrtí Sitapaila, jež je veřejnosti uzavřen, žije v něm několik mnichů, kteří jsou velmi milí a pohostinní. Zkuste štěstí, projděte se po hoře a třeba vás také pozvou dál na šálek čaje a Dalajlamovy pilulky. Pokud ne, budete mít alespoň pěknou procházku přírodou, bez troubících motorek.
Až vás začnou chrámy na Durbar square nudit, zajeďte se mrknout do nedalekého městečka Patan či Bhaktapur. Stavby jsou hodně podobné, ale uličky menších měst mají úplně jinou, kouzelnější atmosféru.
Pokhara
Útočiště hippies, BIO lidí a backpackerů. Ideální místo na odpočinek, a úplný protipól hlavního města. Na březích Phewa lake jsme strávili několik dní absolutní pohody. Najdete tu evropské podniky, obchody, bankomaty a restaurace ze všech koutů světa. Nejkrásnějším zážitkem pro nás byla plavba lodičkou po jezeře a pěší tůra k World peace pagoda, během níž jsme nepotkali ani živáčka. Z kopce jsme slezli na druhou stranu města k vodopádům Davis Falls a zašli jsme se podívat i do tibetské vesnice, kde jsme si v místním muzeu doplnili informace o tibetské kultuře.
Lumbini
Malé, avšak velmi významné, městečko na hranicích Nepálu s Indií, kde se asi v pátém století př.n.l. narodil Buddha. Oplocený areál plný desítek buddhistických chrámů je učiněným rájem na zemi. Ubytujte se v korejském chrámu, v němž pocítíte spiritualitu na vlastní kůži. Dvakrát denně se můžete zúčastnit buddhistického rituálu, třikrát denně dostanete najíst a ve volném čase můžete navštěvovat přilehlé chrámy. Doporučuji se na cestu vydat rovnou bez bot, protože se před každým chrámem musíte zout.
Chitwan
Zatímco v Káthmándú klesali noční teploty až ke třem stupňům, v národním parku Chitwan, ležícím jihovýchodně od hlavního města, svítilo slunce. Až se tedy budete chtít ohřát, vyrazte na výlet za nosorožci, slony a tygry. Při troše štěstí uvidíte tato pro nás exotická zvířata i bez předražené vstupenky. Stačí se procházet při západu slunce podél řeky. Kromě desítky krokodýlů jsme viděli slony i dva nosorožce, koupající se jen několik metrů od našeho pozorovacího místa. Za pár korun jsme si půjčili kola, a v okolních vesničkách nás místní, vykulení z bělochů, pozvali domů na čaj. Jedna babička mi dokonce nalakovala nehty a nalepila červenou tikku mezi oči, asi abych lépe zapadla mezi místní ženy.
Jídlo
Dhalbhat. Tradiční nepálský pokrm se skládá z vařené rýže, čočkové polévky, zeleninové směsi a výjimečně masa. Nepálci jej jedí dvakrát až třikrát denně, a i přesto jsme si Dhalbhat zamilovali. Je to jednoduché, ale dobré, výživné a lehce stravitelné jídlo, které si můžete v restauracích přidávat, dokud neprasknete. Většinou vám na talíř budou přidávat sami, dokud neřeknete stop. Také ochutnejte MOMO (plněné knedlíčky zeleninovou či masovou směsí), Chowmein, které se stali naším denním chlebem a Paranthu, (pečenou plněnou placku.)
Ubytování
V Nepálu se nevyplatí rezervovat ubytování předem. Airbnb z našich zkušeností příliš nefunguje, za couchsurfing i dobrovolničení po vás budou chtít peníze a booking nabízí předražené hotely pro zhýčkané turisty. Prakticky se stačí procházet po městě s batohem na zádech, nějaký otravný Nepálec se vás brzy ujme a odvede si Vás do nabízeného pokoje. Vždy si nejprve zkontrolujte čistotu pokoje, horkou vodu, Wi-Fi a přesně se domluvte na ceně a počtu nocí. Bohužel je většina Nepálců negramotná, a tak se nám dokonce stalo, že jsme hoteliérovi museli vysvětlovat, že 1-2.12 jsou sice dvě data, ale pouze jedna noc, a tak dvě opravdu platit nebudeme. Cenu za pokoj vždy asertivně smlouvejte, obzvlášť pokud plánujete zůstat více nocí. (dvoulůžkový pokoj s vlastní koupelnou – 500-1000 rupií/noc)
Doprava
Silnice jsou v příšerném stavu, stejně tak jako většina místních autobusů. Počítejte s tím, že ať jedete kamkoliv, bude to trvat celý den. Skoro nepřetržitě někdo nastupuje či vystupuje kdekoliv u cesty, Nepálci přepravují pytle s rýží, nábytek i domácí zvířata. Počet sedadel v autobuse nerozhoduje o tom, kolik lidí může přepravit a díry v silnici jsou někdy tak hluboké, že se praštíte o strop a ještě sousedovi vyrazíte horkou kukuřici z ruky. (Bacha na to!) Zase je nutné podotknout, že cestování je opravdu levné. Za pár korun se přepravíte i na větší vzdálenosti a rozhodně nikdy po cestě nebudete mít hlad, kromě pravidelných zastávek sem tam nastoupí do autobusu potulný prodavač kukuřic, paní, nesoucí na hlavě tác s plackami či nosiči vody.
Lidé
Je potřeba se připravit na kulturní šok, zejména pokud jedete do Asie poprvé, stejně jako my. Lidé jsou nevzdělaní, myslí si, že běloši nemusí pracovat a mají spoustu peněz, a proto se k nám chovají tak, jak se chovají. Bohužel jsme nenarazili na jediného Nepálce, který by se z nás nesnažil dostat peníze. Ačkoliv jsme potkali spoustu milých a přátelských lidí, vždy jsme si od nich něco koupili, či nám poskytovali nějakou službu. Je prakticky nemožné najít na workaway projekt, za který se neplatí nějaký příspěvek na jídlo (cca 5 $/den). (Vzhledem k tomu, jak je Nepál levná země, je to stejně jako za hostel a jídlo v restauraci)
Ceny (víc neplaťte, to už je turistická restaurace ;-))
Veg. Chowmein – 80-110
Veg. MOMO – 80 – 110
Parantha – 90-110
Dhalbhat (Thali) – 100-150
Chai – 5-20
Šest týdnů nás celkem vyšlo asi na dvanáct tisíc za osobu, včetně ubytování, stravování, vstupů do památek a dopravy.
Video z naší cesty: https://m.youtube.com/watch?v=6p-CRkPyC28
Komentáře
Okomentovat